Často tvrdím, že pro vztah je nejdůležitější "connection", ale muži to neumí / nechtějí. Emocionální propojení znamená, že když někomu pošlete energii, on Vám pošle stejné množství energie nazpátek. Tzn. ani jeden nic nezíská = 0 "winning" (výhra)..

Když například v sociálních médiích někdo dává zajímavé příspěvky a vy ho sledujete, pokud dotyčný/á shledá Vaše příspěvky také zajímavými, také Vás bude sledovat. Takže to není jenom o tom, že automaticky "jen tak" dáváte to samé zpátky každému (bez ohledu na cokoliv), i když i to by bylo spravedlivé. Kdyby to fungovalo jen takto automaticky, tak by měli všichni stejné množství sledujících, lajků i komentářů = nikdo by nebyl "na vrcholu".. Jenže, když něčí příspěvky nepovažuji za dostatečně obohacující (třeba jsou dobré, ale já už všechny věci, o kterých se vyjadřuje, dávno znám/vím), no tak ho/ji přirozeně "nepotřebuji" sledovat, protože by mě zaplavoval/a zbytečnými příspěvky (a nemohla bych se díky tomu soustředit na to, na co potřebuji).

Takže i mezi lidmi hledáme to, co nám vyhovuje (a to odměňujeme). Navíc, někteří lidé se (jak na sociálních sítích, tak i mezi lidmi) neřídí tím, co vyhovuje JIM, ale sledují / dávají lajk tomu, kdo už má nejvíce lajků.. (protože chtějí být "v blízkosti" oblíbeného, jenže když má někdo dejme tomu milion sledujících, nemá kapacitu vnímat většinu z nich..) Tito lidé "skočí na špek" podvodníkům s uměle vytvořenými (pomocí botů) čísly, což je dobrá věc, protože špatná příčina (absence vlastního názoru) vyprodukuje špatný výsledek:

Ve společnosti se "status" obtížněji fejkuje, ale když si někdo koupí drahé oblečení a předstírá, že (blízce) zná nějaké známé osobnosti, pár lidí se na to nachytá, což rozšíří jeho okruh známých, což zase více rozšíří jeho okruh známých a takto to jde dál a dál..

No, takže finanční zisk v kapitalismu funguje tak, že musíte získat víc a dávat méně (aby se vytvořil ZISK, protože když někomu dáte 5Kč a on vám pak dá zase 5Kč, vy jemu 5Kč a tak dále = tak je zisk 0). Společenský status funguje podobně s tím rozdílem, že pak "prodáváte" naději, že když Vám někdo "méně úspěšný" bude dávat neopětovanou pozornost / podporu, tak díky tomu časem "vyšplhá" ve společenském žebříčku (protože výjimečně dostane nějakou menší pozornost "slavné" osobnosti nazpátek, což u běžných lidí, kteří "nešplhali" vyvolá respekt..že nějak "tak trochu" znáte slavnější osobnost).


Jednoho dne lidem dojde, že když už všechno vědí a umí (=nepotřebují sledovat další lidi kvůli znalostem), jediná "měna", která je validní, je connection = dává mi tento člověk alespoň podobné úsilí zpět? No a pokud ne, tak žena zůstane raději bez sexu, než aby spala s mužem, kterému jde o jeho vlastní ZISK (=tzn. kdyby dával stejně, zisk=0, takže dává co nejméně..). Kapitalističtí muži fungují pouze tímto způsobem, protože jsou zvyklí na to, že budou lidé DOUFAT, že jim ten, kdo je "na vrcholu (zisku = dává co nejméně)" za jejich dávání=snahu občas něco vrátí, což vyvolá závist=odebírání energie od běžné masy lidí. Tímto způsobem fungovaly vztahy doposud (na odebírání energie), ale jakmile určitá část populace uplatní "spravedlnost" (=bavit se s tím, kdo vrací PODOBNĚ), kapitalističtí muži (i ženy) spadnou úplně dolů (pod všechny ostatní). To je to, co se děje i na globální úrovni kapitalistického trhu s USA..


Kapitalistické muže poznáte tak, že mají rádi polygamii (=chtějí více žen, které by jim byly věrné..což je "vrchol" nerovnosti, kdy muž chce POUZE brát, zatímco jedna žena by jeho převráceným potřebám nestačila). Je to úchylka (narcismus), protože si představte, že jako žena vidíte sympatického muže. Má i dobrou povahu, takže ho automaticky respektujete = nechcete mu ublížit ani ho ponižovat.. Prostě se vám líbí, takže mu chcete dát/nabídnout něco dobrého. Nepůjdete za ním s tím, že byste ho brala do svého harému několika (věrných) mužů, že?
A teď si představte, jak moc byste musela POHRDAT a jak velký disrespekt byste musela cítit k muži, kterého vidíte jako "jednoho z mnoha" vašich potenciálních partnerů.. No a úplně stejný disrespekt a pohrdání cítí muž k ženám, které by chtěl do NEROVNÉHO polygamního vztahu.
(tím neříkám, že ROVNÉ polygamní vztahy, ve kterých mají jak muži tak ženy vícero partnerů/partnerek, jsou ok..jedná se také o úchylku, byť méně závažnou než jakou EXTRÉMNÍ úchylkou jsou NEROVNÉ polygamní vztahy)

V některých případech mi ale (jakékoliv) polygamní vztahy "nevadí", a to pokud se k sobě dva lidé nehodí, pak je totiž jedno,
jestli předstírají / nutí se do věrnosti a nebo se podvádějí atp.
Pokud mezi nimi vztah=connection není, tak "nálepka" pro okolí to neopraví.. Tzn. vztah je jedině PŘIROZENÉ connection, kdy oba chtějí podobné (emocionální) napojení (bez toho, aniž by nad tím museli přemýšlet nebo se "snažit" žít podle nějakého návodu).
= Každý je sám sebou a buďto se k sobě přirozeně hodí a nebo ne.

( není to JENOM o tom "dávat stejně" )


Jaký je rozdíl mezi CITY vs. EMOCIONÁLNÍM PROPOJENÍM / SPOJENÍM?
(uvedu příklad na muži, ale pro ženy platí samozřejmě to samé)

a) Muž cítí "tato žena se mi líbí" (=to jsou nějaké pocity / CITY) bez ohledu na to, jestli je to té ženě příjemné a nebo ne.
Tzn. bez ohledu na JEJÍ já..

b) Muž se může cítit dobře, pokud to, co dělá/nedělá, činí ženu šťastnou A ZÁROVEŇ se cítí hůř když se to ženě nelíbí.
(=a toto je CONNECTION)

PS. Aby mohl být vztah, tak MUSÍ být přítomny OBA aspekty! (jak city vyvěrající ze samostatného já muže i ze samostatného já ženy, tak vzájemné propojení)

Přičemž, pokud má někdo samostatné city, které nejsou opětovány, měl/a by je (pro svoje vlastní dobro) po nějaké kratší době změnit/zrušit => tzn. brát ohled
na NEspojení pro konkrétní vztah, který díky tomu ani nemůže vzniknout.



Takže, (pro vztah) musí být přítomny VŠECHNY ČTYŘI aspekty:
1.) muž cítí samostatně city k dané ženě
2.) žena cítí samostatně city vůči konkrétnímu muži
3.) muž cítí connection/napojení na konkrétní ženu
4.) žena cítí connection k danému muži